Z pohádky do pohádky a zpět...

Připravila: Klára

OBSAH

Účastníci:

Rodinky, tedy 2-3 členná družstva.

Legenda:

Celá táborová hra je zaměřena na klasické české pohádky. Každý den se odehrává v duchu jiného pohádkového příběhu. Jednotlivé soutěžící či skupinky soutěžících doprovází vždy konkrétní pohádková bytost. Účastníci si v průběhu jednotlivých her mohou otestovat své smyslové, obratnostní a tvořivé dovednosti. Odměnou za řádně splněné úkoly budou indície k vytvoření vlastní "Velké pohádkové knihy".

Doporučené pomůcky:

Motivační nápovědné pohádky

Jak již bylo řečeno, každý den se bude odbývat ve znamení jedné (možná i více) pohádky. Všichni zúčastnění se budou moci alespoň na chvíli převtělit do jedné z pohádkových bytostí a prožít společně s ní její pohádkový příběh. Takže se klidně můžete na chvíli stát Plaváčkem, Jeníčkem, Mařenkou, Popelkou, Sněhurkou či jedním z trpaslíků anebo třeba moudrým králem, který se přesvědčí, že sůl je nad zlato... A že je z čeho vybírat!

Čert a Káča
V jedné vesnici žila máma se svou dcerou Káčou. Měly chalupu, zahradu a něco peněz. Ale s Káčou nikdo ani nemluvil, jak byla hubatá. Když byla v neděli ve vesnici muzika, všechna děvčata tancovala, jen pro Káču nikdo nepřišel. Káča se rozzlobila a povídá: "Tak ráda bych tancovala! Třeba i s čertem."
 
O Červené Karkulce
V jedné rodině žila jedna hodná a milá dívenka. Každý ji měl rád, ale maminka s babičkou ji milovaly ze všech nejvíce. Babička jí ušila červený čepeček a podle něj jí začali říkat Červená Karkulka. Babička bydlela na samotě u lesa. Široko daleko nebyla žádná jiná chaloupka a babička se tam starala o lesní zvířátka. Jednou v létě maminka napekla koláče, do košíku přidala láhev vína a řekla Karkulce: „Babička má dneska svátek. Vezmi košík a zanes to k babičce do chaloupky. Ale jdi rovnou, ať se v lese nezatouláš!“
 
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Byl jednou jeden starý král a ten měl syna. Zavolal ho k sobě a řekl: "Víš, že už jsem starý a rád bych ještě než umřu viděl tvou ženu. Vyber si některou." "Rád bych, ale neznám žádnou princeznu," řekl kralevic. I sáhl starý král do kapsy, vytáhl zlatý klíč a podal jej synovi. "Jdi nahoru na věž, podívej se tam a pak mi řekni, která by se ti líbila." Kralevic vystoupil na věž. Tam byly malé železné dveře. Odemkl je zlatým klíčem a vstoupil do krásné síně. Kolem dokola bylo ve zdi dvanáct oken. A v každém okně byla vyobrazena dívka s korunkou na hlavě.
 
O Kohoutkovi a Slepičce
Kohoutek a slepička šli spolu do obory na jahody. Po chvíli našla slepička jahodu a dala půlku kohoutkovi. Za chviličku našel jahodu kohoutek. Protože byl ale lakomý, dal si celou jahodu do zobáčku. Nechtěl se se slepičkou dělit. Jahoda byla ale příliš veliká, a tak se začal dusit. "Slepičko, slepičko! Dej mi vodu, nebo se udusím!" Slepička honem utíkala ke studánce. Jen se jí peříčka čepýřila.
 
Sněhurka a sedm trpaslíků
Jednoho dne uprostřed bílé zimy, seděla jedna královna s vyšíváním u okna. A v tom zamyšlení se jehlou do prstu bodla a na sníh se vyronily tři krůpěje krve. Tu si královna pomyslila, že ráda by takové děťátko měla, které by bylo rudé jako ta krev, bílé jako ten sníh a černé jako okenní rám z ebenového dřeva. A Bůh vyslyšel její přání, však musela za něj zaplatit převysokou cenu a tak když byla dítě porodila, zemřela. Král dlouho její smrti neželel a do roka si přivedl novou královnu, mladou a krásnou a velmi pyšnou.
 
O perníkové chaloupce
JByl jeden chudobný otec a měl dvě děti, Honzíčka a Marušku. On chodíval do lesa dřevo porážet a nemohl na děti pozor dávat; proto když jim, malým dětem, matka umřela, oženil se, aby měly děti zase matku. Ale ta druhá matka byla zlá, neměla ráda otce, ani děti. Jednou se té maceše děti tak zprotivily, že muži poručila, aby je zavedl a více aby domů se nevracely; darmo se tomu muž protivil děti svoje zavést, ale žena pokoje nedala, on se jí bál, a proto se smutným srdce jednoho dne dětem řekl: "Vezměte si džbánečky, půjdete dnes se mnou do lesa na jahody."
 
O Popelce
Jednomu bohatému muži onemocněla žena, a když cítila, že přichází konec, zavolala si k posteli svoji jedinou dcerušku a pravila jí: „Milované dítě, zůstaň dobrá a zbožná, pak bude při tobě vždy stát Bůh a já se na tebe budu dívat z nebes.“ Pak zavřela oči a zesnula. Když přišla zima, sníh pokryl hrob, a když na jaře opět zazářilo sluníčko, oženil se ten pán s jinou ženou. Ta žena přivedla do domu dvě dcery, které byly krásné na pohled, však ošklivé a černé na duši.
 
Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Byl jednou jeden král, který se rád honil po lesích za zvěří. Jednou se taky pustil daleko za jelenem a zabloudil. Byl sám a sám, přišla noc a král byl rád, že našel na mýtině chalupu. Zůstával tam uhlíř. Král povídá, jestli by ho z lesa na cestu vyvedl, že mu dobře zaplatí. "I rád bych s vámi," řekl uhlíř, "ale tu vidíte, žena se právě čeká dítě, nemohu odejít. Lehněte si na půdu na seno a ráno vás doprovodím."
 
Kouzelná loď
Byl jednou jeden král, který jednoho dne přikázal: „Ať mi postaví loď, která by dokázala po vodě i po zemi plout.“ Toho dne nechal jeho kancléř po celé říši rozhlásit: „Kdo dokáže králi takovou loď postavit, která bude moci plout po vodě i po zemi, dostane za ženu princeznu a stane se králem.“ Tahle zpráva se donesla i jednomu bohatému majiteli pily, který měl tři syny. Zavolal si je a řekl jim: „Vynaložím vše co mám; vyzkoušejte jeden po druhém takovou loď postavit.“ Synové upadli hned do hádky, který že loď první vyzkouší postavit, až otec rozhodl, že nejprve nejstarší tak má učinit.
 
O hloupém Honzovi
Byl jeden táta a měl Honzu. Jednou mu řekl: "Honzo, ty rosteš jako dříví v lese a posud jsi ani v kostele nebyl. Půjdeš dnes do kostela. Ale to ti povídám, ať mi tam ani hubou neklápneš." Honza hodil hlavou, ustrojil se a šel do kostela. Za chvíli, když vešel do kostela, vstoupil kněz na kazatelnu a začal kázat. Honza koukal s otevřenou hubou, ale po chvilce se zamračil, podepřel boky a bručel: "Nu, rád bych věděl, proč ten košiláč jen na mě zevluje, vždyť jsem mu nic neudělal, ale bude-li to dlouho trvat, popadnem se do křížku."
 
O Šípkové Růžence
Před dávnými časy žil král a královna, kteří si každého rána říkali: „Kdybychom tak měli děťátko!“, neboť žádné neměli. I stalo se jednou, královna zrovna seděla v koupeli, že z vody vylezla žába, přihopkala k ní a pravila: „Tvoje přání se splní, dříve než uplyne rok, narodí se ti dcerka.“ Co byla žába řekla, to se stalo. Královna povila děvčátko, které bylo tak krásné, že král uspořádal velkou slavnost. Pozval své příbuzné, přátele a známé, ale také sudičky, které měly dítěti přinést do vínku různé ctnosti a nadání. Sudiček bylo však třináctero do počtu, král měl však jen dvanáct zlatých talířů, na kterých měly jíst, a tak musela jedna z nich zůstat doma.
 
O pejskovi a kočičce
Pejsek a kočička měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli a dělali všechno jako velcí lidé. Ale oni to vždycky tak neuměli, protože mají malé a nešikovné tlapičky a na těch nemají prsty, ale jenom takové malé polštářky a na nich drápky. A tak to u nich v tom bytě vypadalo všelijak. Něco udělali dobře a něco zas ne, a tak tam mívali někdy trochu nepořádek. A tak viděli, že mají ve svém domečku tuze špinavou podlahu. „Poslouchej, pejsku, máme tu nějak špinavou podlahu,“povídá kočička. „Taky se mi zdá a koukni ajk mám umazané tlapky.“ „Musíme tu podlahu umýt.“ „Dobrá,“řekl pejsek, „a jak to uděláme?“ „To je přece lehké,“řekla kočička. „Ty skočís pro vodu a já obstarám to ostatní.“
 
Kocour v botách
Před mnoha a mnoha lety žil mlynář, který měl tři syny. Když zemřel, nejstarší zdědil mlýn, prostřední osla a nejmladší kocoura. Nejmladší mlynář si povzdechl "ubohý kocourku,co budeme bez tatínka dělat." Kocour na to "nestarej se,dej mi boty a pytel a něco vymyslíme." Mlynář poslechl kocoura a přinesl vše,co chtěl. Kocour si obul boty a pytel naplněný salátem a vydal se na pole.
 
O Budulínkovi
V jedné malé chaloupce u lesa vychovávali babička s dědečkem malého vnoučka. Jednou museli do vesnice na nákup a nechali poprvé Budulínka samotného doma. „Budulínku nesmíš nikomu otvírat dveře a pouštet ho do chalouky,“ káral Budulínka dědeček. Sotva však babička s dědečkem odešli, přiběhla k chaloupce liška, která chtěla Budulínka vylákat z chaloupky ven a dovést do nory k liščatům, aby si měla s kým hrát. Přišla tedy k chaloupce a škemrala za dveřima: „Budulínku, Budulínku dej mi hrášku, povozím tě na ocásku.“ Budulínek nejprve nechtěl, že by se babička s dědečkem hněvali, ale nakonec se nechal liškou přemluvit. Pustil ji do chaloupky, seld si jí na ocas a liška ho svezla nejdříve po místnosti, ale pak s ním utekla ven a zavezla ho do nory k liščatům.
 
 

Nástin doporučených her
HRA - Čert a Káča
  • hra – zručnost - slalom (obrázek- ovce)
  • připravit si představení pro čerta formou taneční sestavy, cvičení, přednesu básně nebo zpěvu, mohou soutěžit i skupinky dětí (obrázek - čert)
HRA - O červené Karkulce
  • Do košíčku, který si děti samy vyrobí, musí nasbírat co nejvíce lesních plodů (obrázek - košíček)
  • Hajný brání les od zlých vlků – běhací hra (obrázek - hajný)
  • Do pytle nasbírat kameny a odnést k vodě, nebo nasbírat 10 ks kamenů o průměru 1 cm (obrázek - vlk ve studni)
 
HRA - Dlouhý, Široký a Bystrozraký
  • Dlouhý – do různé výšky (dle věkové kategorie) zavěsit ptačí hnízdo, úkolem bude hnízdo shodit pomocí papírové koule nebo malého míče (obrázek - žalud z dubu, je ukryt v hnízdě)
  • Široký – pil na břehu moře vodu, aby našel princeznu ukrytou v mušli – plnit vlastníma rukama kbelík s vodou (obrázek - zlatý prstýnek)
  • Bystrozraký – se zavázanýma očima zdolat trasu v lese, orientace pouze dle provázku (obrázek - drahý kámen)
 
HRA - O Kohoutkovi a Slepičce
  • Úkoly jsou naruby oproti pohádce – jsou tři stanoviště, na které děti musí donést vodu ve vlastním džbánku, poté šátek a nakonec boty (obrázek - džbánek, šála, střevíc)
  • Na tuto hru navazuje pohádka Kocour v botách - z hromady posbíraných bot si děti musí vybrat ty svoje a vrátit se na stanoviště, ze kterého startovali, zde bych doporučila hromadný start všech dětí...
 
HRA - Sněhurka a sedm trpaslíků
  • Trpasličí stráň je plná lízátek. Na stráň se však mohou vyšplhat jen ty děti, které prokáží svoji šikovnost a pohybovou zdatnost splněním úkolu – kotoul, stojka, holubička,... (zde děti dostávají sladkou odměnu, ne obrázek)
  • Putování po stanovištích a plnění nejrůznějších úkolů. Splnění každého úkolu zaznamenáme do kartičky, obrázek dostanou až po splnění všech úkolů (obrázek - trpaslík) vhodné pro závěrečnou hru.
 
HRA - O Popelce
  • Smícháme obilí, fazole, čočku, hrách. Úkolem dětí je roztřídit luštěniny se zavázanýma očima, každý druh zvlášť na talíř (obrázek - holoubek)
  • Obrázek tří oříšků děti dostávají na úplný závěr tábora (v oříšcích jsou podle pohádky ukryty troje šaty - použití na karneval), kdy je rej masek (obrázek - tři oříšky)
 
HRA - Tři zlaté vlasy děda Vševěda
  • Děd Vševěd Plaváčkovi poradil, že má vyschlou studnu vyčistit od kamenů a voda do studny opět nastoupí. Děti by udělaly díru v zemi někde u řeky, vyložily ji například igelitem, kolem obskládaly kamínky a nanosily by do ní vodu tak, aby vznikla studánka s vodou (obrázek – studna)
  • Dále Děd Vševěd prozradil Plaváčkovi, že na kořenech jabloně sídlí had, který kořeny dusí. Když hada vykopou, bude jabloň zase rodit - každé dítě dostane kartičku s počátečnám písmenem jeho jména (pokud se sejde více písmen, označíme je třeba odlišným razítkem). Další variantou je, že by děti rozdělené do skupin dostaly kartičku s číslem, kterou by po vytyčené trase musely najít. Druhá, stejná kartička by byla na provázku (představujícího hada) připoutáta na strom. Úkolem dětí by bylo provázek s druhou kartičkou (hadem) odmotat a přinést vedoucímu (obrázek – had na větvi)
 
HRA - Kouzelná loď
  • Postavit lodičku z přírodních materiálů, která se udrží na vodě alespoň 2 minuty (obrázek – loď)
 
HRA - O hloupém Honzovi
  • Hledejte Honzu! V určité vzdálenosti od značené cesty je ukryt hloupý Honza. Úkolem dětí bude ho najít. (zde se nedostává obrázek, ale zlatý dukát - čokoládová mince)
  • Aby mohl jít Honza do světa, musel mít upečené buchty - pečení hadů z těsta u ohně. (obrázek – buchty)
 
HRA - O šípkové Růžence
  • Přes různé překážky se děti musí dostat do zámku – opičí dráha (obrázek - Růženka)
 
HRA - O Pejskovi a Kočičce
  • Pejsek s kočičkou myli podlahu. A protože byli potom špinaví, navzájem se vyprali stejně jako se pere velké prádlo. Úkolem dětí je proto vzít si ten nejšpinavější kus svého oblečení, vyprat ho a pověsit na šňůru. Děti utvoří dvě družstva a soutěží, které z nich je rychlejší (obrázek – prádlo na šňůře)
  • Pejsek s kočičkou našli v trávě panenku Járinku, kterou tam zahodily děti. Vzali ji domů, ale jeikož neměli doma žádné hračky, neměla si s čím hrát. A tak pejsek s kočičkou hledali v trávě další hračky, které děti poztrácely. Všechny je posbírali a Járince je donesli domů. Zde děti hledají poházené věci či hračky na louce, opět jen chodí a musí si zapamatovat, co viděly. Poté je nakreslí a odevzdají vedoucímu. Pokud nemáme k dispozici hračky, můžeme tuto disciplínu realizovat také tak, že děti jdou po vytyčené trase a hledají věci (či obrázky věcí), které do lesa napatří. (obrázek – panenka)
  • Jak pejsek s kočičkou dělali dort – děti musí opět z přírodních materiálů vyrobit dort. Pokud je v blízkosti pískoviště, je možné využít i to. (obrázek – pejsek a kočička pečou dort)
 
HRA - Kocour v botách
  • Ze hry Kohoutek a Slepička máme posbírané boty dětí. Z této hromady posbíraných bot si děti musí vybrat ty svoje a vrátit se zpět na start. Zde bych doporučila hromadný start všech bosých dětí... Hodnotí se rychlost. (obrázek – kocour v botách)
  • Slalom, člunkové běhy atd. V HOLÍNKÁCH (obrázek – holínky)
 
HRA - O Budulínkovi
  • Plyšová zvířátka nebo jiné hračky či obrázky jsou ukryty v noře, děti by zvířátka zachránily a vylákaly tím, že by jim zazpívaly - v případě dostatečného množství plyšáků či obrázků by dětem mohly zůstat. (obrázek – Budulínek na liščím ocásku)